Vít Weinberger začínal svá studentská léta na Biskupském gymnáziu v Brně. Pokračoval na Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity (LF MU). Po absolutoriu v roce 2003 zamířil rovnou do Fakultní nemocnice Brno, a to na Gynekologicko-porodnickou kliniku (GPK FN Brno a LF MU). Říká o sobě, že je hypochondr, a proto si jako profesní obor vybral gynekologii a porodnictví.
Vědecko-výzkumnou kariéru na LF MU začal Weinberger v roce 2009 jako odborný asistent. Věnuje se subspecializaci onkogynekologie, a to především ultrazvukové diagnostice, a operační léčbě onkogynekologických malignit. Dnes 10.12. 2024 ho prezident ČR Petr Pavel slavnostně jmenoval profesorem ve specializaci onkogynekologie.
Kdy a jak se u vás zrodila myšlenka – budu profesorem?
Vyplynulo to samo:-). Nejprve jsme chtěl být dobrým doktorem, naučit se praktickou medicínu a obor gynekologie a porodnictví jako celek. Až po atestaci jsem se začal věnovat onkogynekologii. V této subspecializaci jsem se stal doktorandským studentem, následně jsem obhájil disertaci, poté habilitaci a postupem času, tedy nyní, se ze mě stal profesor oboru Gynekologie a porodnictví.
Vybavujete si svůj první vědecký článek? Kam jste ho publikoval a jaké byly reakce recenzentů?
Svoji první impaktovanou publikaci jsem zaslal ro recenzního řízení v roce 2014. Bylo to již v rámci mého Ph.D. studia. Musím říct, že každá publikace mě vždy posunula a díky recenzním řízením jsem se začal dívat na vědu – výzkum a publikace zcela jinou optikou než před tím. Ty úspěchy a pády s každým recenzním řízením si budu pamatovat na celý život. Je to neskutečně vyčerpávající, emoční a nervy drásající proces. Když Vám po roce práce a všech možných úpravách nakonec článek nepřijmou, je to frustrující. Ale patří to k tomu. Je to hra. A díky té hře se všichni posunou, naučí a připraví na další kolo... A těch kol v životě vědce je mnoho.
Máte někoho, kdo vás na vaší vědecké a akademické cestě inspiruje / s kým své vědecké myšlenky a záměry konzultujete?
Dnes již můžu říct, že je konzultuji se svými přáteli z oboru. Nejprve to byli moji spolupracovníci, díky nimž, či se kterými, jsem vlastně vyrostl. Díky této společné cestě a zážitkům jsme se stali postupem času kamarády, a s těmi konzultuji vědecké a akademické projekty. Nechci vypichovat jména, protože bych na některé zapomněl, ale můžete se podívat na spoluautory mých prací a uvidíte, kteří se dokola opakují. Tak to jsou ti zásadní.
Na jakou svoji vědeckou práci (publikaci) jste nejpyšnější?
Nejpyšnější jsem obecně na publikace, které vznikly na základě spolupráce ať už s jinými klinikami v rámci republiky, nebo s institucemi ze zahraničí. Díky tomu si uděláte jako vědec zásadní kontakty v zahraniční, ze kterých do budoucna profitujete nejen vy sám, ale i celá klinika či tým, který řídíte.
Chtěl jste někdy vědecko-výzkumnou kariéru "pověsit na hřebík"?
Ne, nikdy. Vědecko-výzkumné pole pro mě představuje neskutečně obohacující prostředí. Navíc mě moc baví ukazovat cestu mladším kolegům, vytvářet jim prostředí, ve kterém se mohou vědecko-výzkumně realizovat. Zažívat s nimi jejich úspěchy, ale i strasti, je naplňující. Člověk má pak pocit, že se na své cestě ubíral správným směrem, a že nyní může něco předat. Což je něco, co není zatím v českém vědeckém prostředí standardem, o to víc mě to baví probourávat.
Co byste vzkázal mladým vědátorům a výzkumníkům?
Buďte kritičtí, zároveň ale odvážní. Obklopte se lidmi, kterých si vážíte a ceníte. Nevzdávejte se hned při prvním neúspěchu. Cirkus žije a kola se točí.
Vít Weinberger od roku 2020 zastává pozici přednosty Gynekologicko-porodnické kliniky FN Brno a LF MU, což není jednoduchý úděl, neboť klinika se aktuálně nachází na dvou pracovištích (na Obilním trhu a v areálu FN Brno Bohunice). V minulém měsíci zvítězil ve výběrovém řízení na přednostu kliniky a úspěšně tak vstupuje do druhého přednostovského období, v němž by měl mimo jiného vést kliniku k přesunu do „nové porodnice“, jejíž výstavba je realizována v areálu FN Brno Bohunice.