V Centru reprodukční medicíny FN Brno si dnes připomínáme významné výročí. Dnes je to přesně 40 let od narození prvního „dítěte ze zkumavky“ v naší zemi. To se narodilo právě na Obilním trhu ve FN Brno. Zasloužil se o to především přední český porodník, prof. MUDr. Ladislav Pilka, DrSc. Na celou událost a vývoj asistované reprodukce ve FN Brno jsme se ptali prof. MUDr. Pavla Ventruby, DrSc., MBA, doc. MUDr. Igora Crhy, CSc. a MUDr. Lenky Mekiňové.
„Už v roce 1979 jsem končil medicínu a chodil jsem na kliniku jako medik. On byl vedoucí mé práce a měl jsem tu možnost zapojit se do jeho týmu,“ připomněl prof. Ventruba vznik Centra asistované reprodukce FN Brno v roce 1979. Od té doby pomohli lékaři FN Brno s umělým oplodněním více než deseti tisícům párů.
První "dítě ze zkumavky" byl chlapec, který se narodil 4. listopadu 1982
První embryo po umělém oplodnění skončilo v roce 1980 potratem, v roce 1982 už ale bylo umělé oplodnění úspěšné. „Pacientka ležela celé těhotenství u mě na oddělení. Porod byl plánovaný na 4. listopadu, ale já jsem si předtím zvrtl kotník. Tak jsem byl ještě to dopoledne na chirurgii, kde jsem dostal sádru. S tou jsem doběhl na porodní sál, kde byla staniční sestra, profesor Pilka a já jsem to fotil,“ vzpomínal prof. Ventruba.
Porod proběhl v pořádku. „Narodil se chlapec a zavládla velká radost, protože už se vědělo, že to bude velká sláva,“ popsal prof. Ventruba. Žena však nikdy nestála o zveřejnění své identity. Chlapec byl prvním narozeným dítětem po umělém oplodnění v Československu a také v celém tehdejším komunistickém bloku. První dítě z umělého oplodnění na světě se narodilo v roce 1978 ve Velké Británii a byla jím Louise Brownová.
V Brně pak trvalo skoro další dva roky, než se dočkali druhého těhotenství z umělého oplodnění. „Tehdy jsme to dělali skoro na koleně. Neměli jsme možnosti jako na Západě. Neměli jsme léky, přípravky na stimulaci vaječníků, přístroje na kultivaci. Vše se vyrábělo svépomocí a úspěšnost nebyla tak vysoká,“ uvedl prof. Ventruba.
Podle něj tehdy zhruba ze 100 párů u 50 nastala situace, kdy žena neměla vajíčko, ze zbylých 50 se podařilo otěhotnět 10 ženám, z nichž porodila jedna. Dnes se díky rozvoji různých metod zvýšil počet vajíček i úspěšnost při otěhotnění.
Od počátků se toho hodně změnilo
Ve FN Brno od devadesátých let nabízíme zmrazení spermií a embryí, ale také oplození vajíček injekčním zavedením spermie nebo program na darování vajíček a embryí. V novém tisíciletí asistované reprodukci pomáhá také výběr lepších spermií pomocí magnetu nebo monitorování embryí v inkubátoru. Podle doc. Crhy za dobu existence vyhledalo centrum přes 10 tisíc párů. Sám na klinice působí přes 30 let a za tu dobu se mnoho změnilo.
„Jenom my jsme se nezměnili a naše snaha pomoct každé dvojici. Je ale obrovský pokrok v přístrojích a technologiích. Na druhé straně vnímáme nárůst administrativy, která je nákladná a celý proces prodražuje,“ řekl doc. Crha.
"Jenom my jsme se nezměnili a naše snaha pomoct každé dvojici."
Podle MUDr. Lenky Mekiňové se nyní v centru, které od září 2022 v rámci nového brandu nese název Centrum reprodukční medicíny (Cermed), ročně rozhodne pro umělé oplodnění asi 1000 párů. Z toho se až 60 % žen díky tomu podaří otěhotnět, část otěhotní jinou cestou. Úspěšnost záleží na počtu pokusů.
Velmi důležitým faktorem je však také věk. MUDr. Mekiňová vysvětlila, že ženy těhotenství odsouvají a věk prvorodiček se tak zvyšuje. Věk přitom hraje roli nejen v rámci množství a kvality vajíček, ale také s ohledem na výskyt dalších nemocí a zdravotní stav partnerů. Obecně s věkem plodnost u žen i mužů klesá. Doc. Crha uvedl, že u mužů se s každým rokem věku o procento zhoršuje koncentrace spermií.
V ČR je věková hranice pro umělé oplodnění 49 let. Ve FN Brno jsme se však už starali o ženu, která pro umělé oplodnění čekala na plnoletost, na druhé straně ještě před stanovením věkového limitu otěhotněla po umělém oplodnění i žena starší 50 let.
Další změnou je kromě stanovení věkového limitu také praxe týkající se počtu zaváděných embryí. Lékaři dnes oproti dřívějšku doporučují k transferu pouze jedno embryo. Pokud dříve žena měla více vajíček a podařilo se je oplodnit, tak se kvůli chybějící metodě zmražení transferovala tři i čtyři embrya. Nastávala tak vícečetná těhotenství, která s sebou nesla mimo jiné větší riziko poškození plodu. Nyní se zavádí jedno embryo, ale ženy si mohou nechat kvalitní embrya vzniklá po mimotělním oplodnění zamrazit. Embrya jsou pak k pozdějšímu použití skladována ve speciálních kontejnerech s tekutým dusíkem.
Veškeré úspěchy i neúspěchy lékaři Cermedu prožívají spolu s pacienty. „Dá se to brát jako poslání,“ uvedla MUDr. Mekiňová. Dodala, že každý lékař musí být s ohledem na situaci trochu psycholog. „Snažíme se vcítit do té dvojice a vyjít jim vstříc. Je to potom taková emočně výrazná situace, když se za námi staví s dítětem z porodnice nebo pošlou fotku,“ popsal doc. Crha. Prof. Ventruba doplnil: „Je pěkné, když vám pak přijdou přání na Vánoce. Některé děti potkáte ve městě a rodina se k vám zná. Dokonce se mi stalo, že jsem jednu paní potkal na Niagarských vodopádech, kde jsem byl s manželkou. Paní mi řekla, že její dítě ‚je moje‘. A vysvětlujte to pak manželce,“ zakončil s úsměvem.